Stalinovo muzeum v Gori

Nejzvláštnější atrakce v městě Gori, které by bylo i samo o sobě docela zajímavé, je rozhodně Stalinovo muzeum. Josef Visarjonovič Džugašvili aneb Stalin se totiž v Gori narodil. Jedna část muzea je doslova obestavěná kolem Stalinova rodného domku, chudého stavení ze dřeva a hlíny. Takových stavení zde byly v době Stalinova narození stovky, ale později je zbourali, aby měli místo na muzeum a na velký park, který tvoří jednu z hlavních dominant středu města Gori.

Do muzea se platí vstupné 10 GEL, takže naše stovka. Za dalších 5 GEL nabízejí prohlídku Stalinova vagónu, kterým jel na Jaltu, a za další vstupné je rodný dům, ale to nás nějak nelákalo. Do hlavní budovy muzea se dá vejít i bez vstupného, nasát trochu monumentální atmosféry a prohlédnout si repliku Stalinovy první kremelské kanceláře (spousta sedaček a pracovní stůl), dál už se musí zaplatit za lístek.

Samotné muzeum tvoří asi pět opravdu velkých sálů (asi jako školní třída) se spoustou informačních tabulí, soch a exponátů. Většina tabulí a popisků je v gruzínštině a ruštině. Výjimečně je něco stručně popsané anglicky nebo aspoň latinkou. Protože já rusky umím a Míša, která byla se mnou, nerozumí, zaznamenali jsme obrovské rozdíly v rychlosti procházení expozice. Já si to užíval a byl bych tam klidně i čtyři hodiny, ji to samozřejmě za půl hodiny už nudilo. Navíc jsem ještě ve škole chytil poslední dozvuky komunistické ideologie, tak jsem mohl porovnávat informace.

Je velmi zajímavé, jak Gruzínci Stalina chápou: jednoznačně pozitivně. Nemají problém s gulagy, čistkami a genocidami, které se Sovětském svazu za Stalina děly, čistě z toho důvodu, že se o nich většinově nikdy nedozvěděli. Nikdo neřeší ukrajinský hladomor, agresivní Zimní válku proti Finsku nebo anexi Moldávie či Pobaltí. Gruzínci - a obyvatelé Gori zejména - berou Stalina jednoduše jako někoho, kdo skutečně něco dokázal, navíc svého rodáka. Takže všechny důvody pro idealizaci, žádný důvod pro historickou vyváženost. Dokonce ignorují i to, že Stalin Gruzii násilně připojil k SSSR a v roce 1924 krvavě potlačil protisovětské povstání.

Expozice se snaží Stalina popsat chronologicky, od útlého dětství a mládí přes jeho proticarskou činnost, revoluci, absolutní moc a válku až po jeho posmrtný odkaz. Přesto jsem si mohl všimnout, že v chronologickém sledu existuje minimálně jedna velká díra, totiž období 1939 až jaro 1941, tedy fáze spojenectví SSSR s Hitlerem. Co víc: nenašel jsem v expozici vůbec žádný dokument z tohoto období. Skoro to na mě působí tak, že tam ta část expozice byla, ale odstranili ji úplně celou.

Muzeum a větší část expozice pocházejí z roku 1957, tedy 4 roky po Stalinově smrti.

Stalinovo muzeum má GPS souřadnice 41.987011, 44.113555. Nachází se v severní části centra Gori na Stalinově ulici (nepřekvapivě). V nejbližším okolí jsou kavárny, pekárna, informační centrum s klimatizací (schovali nám batohy) a supermarket.


Vstup do rodného mu J. V. Stalina. Na fotce to není moc vidět, ale nad domkem je postavena ještě jedna laminátová střecha (ta žlutá), aby moc nechátral. V okolí bývalo podobných domků několik desítek, ale zbourali je, aby bylo místo na muzeum.


Soch Stalina je v muzeu hodně. První hned v parku muzea před hlavní budovou. Stalinovy sochy se prý v Gruzii ničily jen v období obnovení samostatnosti v roce 1990, ale zbylo jich hodně.


V letním horku poskytuje podloubí muzea docela příjemný chládek. Ačkoli se do areálu smí volně vstoupit, asi by to nebylo moc na kempování.


Nápis v ruštině říká gosudarstvennyj dom - muzej J. V. Stalina. Tedy něco jako obecní dům nebo státní dům - muzeum J. V. Stalina


Celkem hezké monumentální schodiště hned naproti vchodu.


Jeden z mnoha desítek nebo stovek stalinových obrazů.


Rekonstrukce první Stalinovy kanceláře v Kremlu. Zaujalo mě, kolik tam měl židlí.


Obraz zachycuje mladého Stalina obklopeného posluchači - možná studenty nebo vojáky. Podle města a budov v pozadí je zřejmé, že malíř scénu situoval na vrchol pevnosti v Gori, Stalinova rodiště.


Mladý Stalin. Z fotky není zřejmé, že byl menšího vzrůstu.

Ruský a latinský popisek J. Dzugashvili (tedy Džugašvili) odkazuje ke Stalinovu gruzínskému jménu. V muzeu píšou že ve staré gruzínštině má jméno Džugašvili nějaký vztah k železu, podle kterého si Josif Visarjonovič zvolil v ruštině jedno ze svých revolucionářských jmén Stalin = Ocelový. Původ slova ჯუღა (džuga) bude ale spíše toponymum nebo z osetinštiny, kde to znamená pastýř.


Jedna z méně známých podobizen Lenina. Z této fotografie se už dá lépe uvěřit, že Lenin byl zrzavý a také menšího vzrůstu. Lenin je jediná osoba, které se v muzeu dostává vedle Stalina alespoň nějaký významnější prostor.


Obraz má ambici zachytit Stalina v roce 1906 v Batumi. Mimochodem - v Batumi je prý druhé Stalinovo muzeum, mnohem menší.


Jiná fotografie mladšího Stalina.


Mapka zachycuje grafické znázornění Stalinových přesunů do vězení či vyhnanství (zelené šipky) a jeho útěky nebo návraty (červené šipky) v carském období. Symboliku barev pouze usuzuji, ale asi to tak bude. Poslední tlustě červená šipka z 8. března 1917 odpovídá amnestii po únorovém převratu.


Oslavný obraz v sále vztahujícímu se k 50. letům, i když datace za podpisem je "37". Bylo tam hodně podobných obrazů. Stalin vítá nějakou delegaci, delegace mu tleská, všichni se usmívají.


Popisek z této fotografie už nepřečtu. Stalin vlevo.


Předposlední sál se zvláštní vnitřní architerturou má pouze jeden centrální exponát, posmrtnou Stalinovu masku.


Z nemnoha panelů vztahujících se ke Stalinovu úmrtí mě zaujala fotka zaplněného Václavského náměstí. Popisek v ruštině říká: "Pohřební meeting truchlících na Václavském náměstí v Praze zasvěcený památce J. V. Stalina 9. března 1953." Fotka je autentická, přísahu Stalinovi tam pronášel i premiér Široký. další info


Stalinův obrněný vagón, kterým za války cestoval na konference do Teheránu a na Jaltu. Dovnitř je vstup na samostatný lístek, který jsme si lakotně nekoupili. Dát 50 Kč za prohlídku vagónu mi přijde neadekvátní.


Místní supermarket přes ulici nemá žádný problém dát si na sebe velký poutač na prodej suvenýrů se Stalinem.