Mestia

Městečko Mestia považuji za turistické centrum oblasti Svanetie. Je to poslední celkem rozumná civilizace při cestě do okolních hor. V létě už je tu významné množství turistů, velká část z Československa a Polska. (Psáno 2016. V roce 2018 už to začíná být turistický blázinec.)

Ubytování

Je tu spousta ubytování v guesthousech, odhadem kolem padesáti. Cena ubytování se v době našeho pobytu (červenec 2016) pohybovala od 15 do 20 GEL za lůžko a noc. Například v Inga Guest House jsme uhádali 15 GEL. Často se vyplatí zaplatit si k ubytování i domácí stravu nebo aspoň snídani. Guesthousy mají běžně wifi, spolehlivé ale nebyly, tak jsem víc používal mobilní připojení.

Centrum Mestie

Centrum obce Mestia je několik dobře vypadajících novostaveb, ve kterých se soustředí služby. Dvě hospody, obchod, zázemí stanoviště maršrutek a taxíků. GPS 43.0435, 42.7249. Některé z domů jsou nedostavěné a v přízemí se dá squatovat, což dělají hlavně krávy.

V centrálním parku je pramen minerální vody. Docela mi chutnala. Opodál bankomat, radnice a kavárna. V okolí mnoho poutačů na rozumně levné ubytování.

Informace

Velmi důležité je v centru Informační centrum hned u zastávky taxíků. Poskytuje mapy a rady v angličtině nebo ruštině. Vlastně nejlepší angličtina, co se od místních dá slyšet. Mapy jsou zaměřené na pěší túry, kterých je asi 5 hlavních:

Pěší túry

• k ledovci pod horou Užba, ze kterého vytéká ledovcová říčka, které říkali také Užba (půldenní výlet). Pro nás to byl spíše celodenní výlet, pěkně jsme si mákli a spálili se od sluníčka.
• do oblasti Mazeri (celodenní) na severozápad
• na sever výstup na hřeben směrem k vrcholu Ušba (celodenní pro zdatné tvory), třeba kolem jezer Koruldi (Koruldi Lakes)
• do kopců na jih, trasu je možné spojit s lanovkou nebo se dá popojet taxíkem
• vícedenní túra do Ušguli - tam se lze dostat i taxíkem

V Mestii a v okolních horách pravděpodobně potkáte překvapivé množství Čechů a Slováků. Také občas Poláky a Němce. Rusů je tu málo, protože do Svanetie nevede z Ruska pozemní cesta, a tak Rusové raději jezdí do východnějších hor (typicky do Kazbegi).

Jak se dostat do Mestie

Klasický způsob je do Zugdidi vlakem (ať už z Kutaisi nebo Tbilisi) a ze Zugdidi pak maršrutkou (cenu neznám) nebo "taxíkem" (15 až 20 GEL za osobu). Nejvíce taxíků odjíždí ráno od nočního vlaku z Tbilisi. Stanoviště taxíků, busů i maršrutek v Zugdii je hned u vlakového nádraží. Taxík jede údolím řeky Patara, je to dost do kopce a dlouhá cesta, tak se dělají zastávky. Jiná pozemní cesta do Svanetie nevede, i když vláda slibuje, že postaví cestu směrem na Kutaisi (ta je nyní šotolinová a v praxi autem neprůjezdná).

V Mestii je letiště a malá letadla létají z Tbilisi nebo z Kutaisi. Lístky se dají objednat na vanillasky.ge. V létě bývají letenky dlouho dopředu vyprodané. Cena letenek je dotovaná vládou, aby tenhle odlehlý region nebyl tak mimo, takže stojí něco kolem 500 Kč, tedy velmi málo za takový zážitek (a časovou úsporu). V praxi může být obtížné zjistit, kolik je míst a zda se i s koupenou letenkou dostanete do letadla, protože můžou dělat overbooking.

Noční vlak do Zugdidi se naneštěstí nedá stihnout z nočního letu Wizzair Praha - Kutaisi. Takže nejlepší možnost, jak se dostat od Zugdidi, je sjet maršrutkou na nádraží Kutaisi II a tam pak najít autobus do Zugdidi, který jede v šest ráno.

Svanetské věže

Pohled přes Mestii na sever na hlavní hřbet Kavkazu. Za těmi hřebeny už je Rusko.

Vizuální dominantu má Mestia ve svanetských obranných věžích. Dodávají celému údolí úžasnou atmosféru. Věže jsou středověké. Některé slouží jako skladiště nebo chlévy, jiné jsou opuštěné a v některých se dodnes částečně bydlí.

Mestijská ledovcová řeka je divoká, kalná a nepřekročitelná jinak než po mostech.

Říčka se i uprostřed obce hučivě prodírá dolů přes balvany.

Kostelík je nově postavený a ještě asi nedostavěný. Přesto architektonicky vypadá navlas stejně jako jiné gruzínské kostely, třeba i ty z devátého století.

Etnografické muzeum v Mestii je zvláštní moderní novostavba. Dá se vystoupit na střechu, odkud je docela výhled. Zavírá v šest večer a my jsme to dovnitř nestihli. Jižně od centra přes most. Omluvte horší fotku.

Jedna ze všudypřítomných krav.

Jedna ze všudypřítomných obranných věží. V širším areálu obce Mestia je jich odhadem něco kolem padesáti.

Moderní most přes ledovcovou říčku.

Obranné věže.

Největší a asi i nejhezčí seskupení obranných věží v oblasti zvané pravděpodobně Laghami, poněkud východněji od centra Mestie. GPS 43.0536, 42.7394

Dvory historických staveb se běžně používají.

Pohled na Mestii od východu, přibližně od letiště, cestou k pramenům Uži.

Kontrolní věž a (pravděpodobně) terminál letiště Mestia.

Pohled do údolí Uži severovýchodně od Mestie.

V Mestii je minimálně jeden camping. Funguje to tak, že se u domu staví stany na trávníku, a tak vznikne kemp. V kempu je wifi, záchody a voda, na zahradě ovocné stromy a dost prostoru pro stany. Byl někde východně od centra, odhadem necelý kilometr (přesnou polohu si nepamatuju). Cenu neznám, ale odhadem 5 až 10 GEL za člověka a noc. Z fotografie je patrná mailová adresa campingsvanland at gmail.com. Stany pravděpodobně nepůjčují.

Pejsek u centrální hospody. Zdejší typická rasa.

Překvapivě často mají na plotech sošky holubic.

Porcování a prodej masa @ Mestia.

Toto auto skutečně jelo a řidič se usmíval.

Cesta do Ušguli se dá projet taxíkem nebo na části stopem či placeným stopem. V horní části cesty téměř každé auto, které má volné místo, zastaví a nabízí cenu za svezení. Jsou to většinou taxíky, které náhodou nejsou zaplněné. Bezplatně jsme se svezli jenom krátce náklaďákem do kopce.

Opouštíme Mestii stopem směrem na Zugdidi, protože do hor po pěti dnech přišel déšť.