Zarzma

Zarzma je malá vesnice na kopečku se starým klášterem uprostřed. Významná je právě jenom tím malým klášterem. U kláštera Zarzma je důvod se stavit jedině, pokud jedete po silnici Š1 z Akhaltsikhe do Batumi. Je to jedna z posledních vesnic v regionu Samtskhe cestou do Adžárie. Po Zarzma začne silnice docela prudce stoupat na západ k průsmyku Goderdzi.

Samotný klášter v centru obce je asi půl kilometru daleko od silnice, která celou vesnici zespoda objíždí.

V obci Zarzma nelze sehnat jídlo, jenom vodu. Ubytování tu také není. Mniši nám nabízeli, že si můžeme postavit stan u nich v zahradě, ale to jsme odmítli, protože stan se dá postavit kdekoli za obcí. Ale bylo to od nich milé. Jeden z nich mluvil docela slušnou angličtinou, jeden rusky.

Oficiální ubytování je nejblíž ve městě Adigeni, asi 4 km na východ. Tam jsou i obchody s jídlem. Oblastí projíždí dvě maršrutky za den a samozřejmě se tu výborně stoupuje, takže není potřeba na maršrutky čekat. Místní jezdí také jistou formou autostopu, ale je pro ně normální za svezení nějakou malou částku platit.

Klášter se zrovna rekonstruoval, když jsme ho v roce 2023 navštívili.

Popisem historie kláštera bych asi nudil, ale je to klasika. Velmi starý, založen asi kolem 8. století. Vlastní stavba kostela pochází ze 14. století a pak byl různě přestavován. Kolem založení kláštera existuje stará legenda o svatém Serapionovi ze Zarzmy. Legenda docela klasika - byl šikovný, učil se, pak ho proroctví poslalo založit klášter někam úplně mimo civilizaci, tam je potkal místní šlechtic, který jim dal pozemky. Hledali přesné místo na stavbu, našli ho, stal se tam zázrak, pak další zázrak, postavili kostel, dali do něj ikonu Proměnění páně a pak Serapion umřel.

Přestože byl vnitřní prostor klášterního kostela plný lešení a výdřev, stále se v kostele pravidelně sloužilo. Musím říct, že to na mě udělalo obrovský dojem. Jak zanícenost místních mnichů, tak zvláštní geometrie toho prostoru plného lešení.

V klášteře je bazének ve tvaru kříže, ze kterého nemůže vylézt želva. Odpočinout si může jenom na plovoucím prkénku.

V klášteře se normálně žije a pracuje, takže nepřekvapí, že tam mají mniši kozu a další zvířata.

Svérázný systém obecního vodovodu je napájen nějakým horským pramenem a rozvedený po domech v plastových trubkách položených většinou na zemi. Nic proti tomu, funguje.

Okolní vesnice je normální gruzínská se vším všudy.

Krávy jdou večer z pastvy domů samozřejmě samy.

Někde za křižovatkou pod obcí Zarzma končil v roce 2023 asfalt a dál se do sedla jezdilo po šotolinové cestě.

Asi kilák za vesnicí je u řeky dobré místo na stanování. Našli jsme ho na mapy.cz a fungovalo.

Silnice do Goderdzi a dál do Batumi se postupně staví, pracují na tom japonské firmy, které zaměstnávají místní dělníky.