Borjomi

Borjomi se čte Bordžomi a občas se tak i česky zapisuje. Já jsem si zvolil, že budu používat anglický přepis, protože Gruzínci to do latinky sami takhle přepisují. Je tam skutečně dž: Bordžomi, nikoli ž: Boržomi.

Borjomi je hezké, živé lázeňské město v jižní části Gruzie. Leží v docela úzkém údolí řeky Mtkvari, která se v jiných jazycích nazývá také Kura.

Znám tři hlavní důvody, proč navštívit Borjomi:

• mají tu dobrou minerálku, lázeňský park, turistickou lanovku a celkem hezké město
• obrovský národní park Borjomi-Kharagauri se rozkládá na severozápad od města a Borjomi je přirozený začátek cest do parku
• Borjomi je po cestě na jih na další zajímavá místa, např. Akhaltsikhe nebo Vardzia, tak by byla škoda se tu nezastavit.

Z Borjomi je minerálka Borjomi, která se občas dá koupit i u nás, piju ji obvykle po lakrosu. Tuhle lahev vypil v restauraci v lázeňském parku Borjomi.

Město Borjomi

Jako centrum Borjomi chápu hlavně lázně s lázeňským parkem na pravém břehu řek. Park má kousek dál podél potoka Borjomula cestu k prameni, kde teče minerálka. Minerální voda Borjomi se čerpá i někde jinde, lahvuje se a podobně jako naše Mattoni se považuje za dobrou minerálku. Z minerálů výrazně dominuje uhličitan sodný, takže minerálka chutná trochu jako šumivý roztok jedlé sody. Chutná mi. Od pramene v parku se dá vyjet na kopec lanovkou a pak sejít dolů (nahoře kromě sporých výhledů a lesa nic není).

V městečku mimo park není nic obzvlášť překvapivého. Ceny jsou docela normální, jenom v oblasti kolem parku je to trochu vyšší, protože tam jsou hlavní klientela turisté a Rusové. Město a lázně byly vybudovány Rusy během okupace Gruzie a pro Rusy. Je to trochu vidět na stavebním slohu, ale čas už oponou trhnul a nebije to do očí. Čekal jsem nóbl lázně, ale je to trochu jakoby říznuté pionýrským táborem.

lázeňský park

Budova nádraží Borjomi naproti lázeňskému parku. V budově je restaurace, od pohledu příliš nóbl.

Nejvíc drobného ubytování je v oblasti taky kolem parku, za mostem a železničním přejezdem na pravém břehu. Kolem jsou i restaurace. Na levém břehu jsme naopak hospody neobjevili žádné, ani kolem autobusáku, ani blíž k mostu.

Kromě staršího lanového mostu je jižněji nový silniční most a pár dalších lávek.

Autobusové nádraží je spíš větší zastávka než "nádraží", ale staví tu všechny maršrutky. Je kousek na jih od centra a mostu na levém břehu. Kolem autobusáku se v obchodech dají nakoupit potraviny (ceny normální) a na trhu zelenina. Do centra není úplně blízko, ale cesta je příjemná a vede kolem řeky.

Okolí autobusového nádraží. Takhle to vypadá, když se přijede do Borjomi autobusem nebo maršrutkou.

Trhy se zeleninou kousek pod autobusovým nádražím.

Národní park Borjomi - Kharagauli

Hned za řekou naproti lázeňskému začínají kopce národního parku.

Národní park Borjomi-Kharagauli je natolik velký a zajímavý, že jsem mu věnoval samostatnou velikou stránku národní park Borjomi-Kharagauli. Z Borjomi se dá nastoupit na několik cest do parku a přes park. Je nutné počítat s tím, že jsou to hory výškou a rozlohou srovnatelné třeba s Vysokými Tatrami. Jsou ale odlehlejší, není tam moc lidí ani služeb. Zdaleka to také nejsou největší hory v Gruzii. Geomorfologicky patří Meschetský hřbet do malého Kavkazu. Mně ten národní park přišel moc zajímavý. V horkém létě bylo moc fajn vylézt si do dvoutisícové výšky, protože tam nahoře bylo chladněji, takže jsme nahoře v parku pár dnů a nocí zůstali.

Kilometr na jih od centra, vlastně už docela daleko, je informační centrum národního parku. Pokud hodláte v parku strávit noc (se stanem nebo na turistické chatě), je potřeba se tam registrovat a zaplatit malý poplatek. Za informačním centrem také začíná nejbližší značená cesta, takový malý okruh se snesitelným převýšením. Oblast kilák jižně od Borjomi až do vesničky Likani se obecně označuje také jako Likani.

Jižní část města, pohled přes řeku. Sem se normálně nechodí, ale šli jsme do národního parku směrem na Likani.

Cesta dál

Jak jsem zmínil, přes Borjomi se dá projet na jih. Skoro vždycky se dál jezdí přes Akhaltsikhe, ať už chcete do východního Turecka, do údolí Vardzia, nebo dál do Arménie. Vedlejší cesta přes hory na Akhalkalaki není dobrá a vždy je lepší jet přes Akhaltsikhe a Aspindza. Naopak na sever je z Borjomi vždy nutné jet přes Khashuri (např. do Tbilisi, Kutaisi). Kdo zkouší cestu přes Abastumani na Kutaisi, ten je překvapen, že na horské sedlo bez asfaltu potřebuje auto s náhonem na všechna čtyři. V Gruzii je prostě potřeba vždy sledovat jenom nejhlavnější silnice.

Nad městem Borjomi se dalo spát na divoko na pravém břehu, mimo národní park. Hodně na kopci, v lese kousek od horní stanice lanovky byla rovinka. Zkoušeli jsme jít i kousek dál na jakési oficiální tábořiště, ale to byla jenom blbá ohrada vedle silnice s placeným stanováním.

V lese se ráno pásli koně. Používají je tu k turistickým vyjížďkám. Ptali jsme se a koňohodina jízdy vychází asi na 250 Kč na člověka. Na Gruzii spíš drahé, ale Borjomi je prostě turistické město.

Železnice v Borjomi je velmi málo používaná. Jestli jsem správně pochopil cosi jako jízdní řády, jezdí sem jeden vlak denně z Tbilisi. Jestli něco jezdí dál na Akhaltsikhe, nevím, ale hádám, že spíš ne.

lázeňský park

Specialista mostu v Borjomi je ta, že hned za mostem je nechráněný železniční přejezd. Myslím, že u nás by to neprošlo.

fotogenické hodiny

Most v Borjomi ještě jednou. Líbil se mi.

Doprava do a z Borjomi

Tbilisi, Gori: pomalý levný vlak, nebo o něco rychlejší maršrutka. Vlak jezdí asi jednou denně, maršrutka po dvou hodinách, někdy častěji.

Kutaisi: maršrutka. Kdo má štěstí, chytne přímou, ostatní přestupují v Khashuri. Kdo jede přímo z letiště, bude to asi mít nejlepší vzít přes maršrutkami přes zastávku u nádraží Kutaisi II.

Akhaltsikhe: maršrutka, případně stopem. Je to po hlavní silnici.

Batumi: lepší, než to jezdit přes Akhaltsikhe a pak šílenou cestou přes sedlo Goderdzi do Adžárie, je lepší vzít to maršrutkou horem přes Khashuri a pak buďto vlakem (když se dají sehnat lístky), nebo dalšími maršrutkami po dálnicích přes Zestaponi a případně přes Kutaisi.

Maršrutky stojí na jižním okraji města Borjomi na levém (západním) břehu řeky, od centra proti proudu. Kolem toho autobusáku je pár obchodů a trh. Restaurace a ubytování naopak jsou jenom u lázeňského parku. Dá se to pěšky za chvíli dojít, je to hezká cesta podél řeky.